Co má společného parasympatikus a hloubková dotyková stimulace?
Co se v článku dozvíte:
- Hloubková tlaková terapie (Deep Pressure Therapy)
- Jak reaguje náš autonomní nervový systém na tlak?
- Jaký je rozdíl mezi sympatikem a parasympatikem?
- Proč jemný tlak nevyvolává stres, ale uklidnění?
Co je terapie hloubkovým tlakem?
Terapie hloubkovým tlakem (Deep Pressure Therapy nebo Deep Touch Pressure) je forma senzorické stimulace, při které působí na tělo rovnoměrný, hluboký tlak. Průkopnicí v této oblasti byla Dr. Anna Jean Ayres, která položila základy prvních vědeckých studií o účincích hloubkové stimulace tlakem.
Tento tlak může být vyvíjen:
- zátěžovou přikrývkou,
- zátěžovou pomůckou (např. LapPad, Límec),
- objetím,
- váhou vlastního těla
- nebo terapeutickým dotekem.
Na rozdíl od lehkého dotyku (který může být rušivý či dráždivý), hloubkový tlak aktivuje receptory v podkoží, které komunikují s mozkem a zklidňují celý organismus.
Chcete-li si přečíst více o tom, jak docílit terapii hloubkovým tlakem pomocí zátěžových pomůcek a co musí splňovat, klikněte sem : Jak fungují zátěžové pomůcky?
Jak reaguje nervový systém na hloubkový tlak?
Hlavním hráčem je autonomní nervový systém (ANS) – tedy ta část nervové soustavy, která řídí funkce našeho těla, aniž bychom si to uvědomovali: dýchání, trávení, srdeční tep, vylučování hormonů, prokrvení…
Slovo autonomní znamená, že systém funguje automaticky.
Reaguje na vnější i vnitřní podněty bez naší vůle – a vždy s cílem chránit nás.
Příklady:
- položíte ruku na horkou desku → ruka se automaticky stáhne,
- prudké světlo → přimhouříte oči,
- někdo vás obejme → tělo se uvolní a cítí bezpečí.
Autonomní nervový systém má dvě hlavní větve:
🔺 Sympatikus
- zodpovědný za „útok nebo útěk“,
- aktivuje se při stresové reakci,
- zvyšuje srdeční a dechovou frekvenci,
- zvyšuje krevní tlak,
- přesouvá krev do svalů (na útěk),
- tlumí trávení
- zvyšují se hladiny stresových hormonů kortizol, adrenalin
➡️ Je to důležitý režim, když potřebujeme přežít. Krátkodobě je užitečný a pomáhá. Pokud v něm zůstaneme příliš dlouho, tělo se vyčerpává.
❗Dnes však už nejde jen o „přežití“ v původním slova smyslu. Sympatikus se spouští i při každodenním stresu – pracovním tlaku, přetížení, nedorozuměních, hluku či přeplněném diáři. A co je ještě náročnější, aktivovat ho umíme i sami – jen vzpomínkou, nepříjemnou představou nebo očekáváním problému.
➡️ Nervový systém tehdy reaguje stejně, jako kdyby hrozilo reálné fyzické nebezpečí – a tělo se dostává do pohotovostního režimu.
🔻 Parasympatikus
- aktivuje se v klidu,
- zodpovědný za režim „uvolni se a dýchej“,
- zpomaluje puls a dechovou frekvenci,
- snižuje krevní tlak,
- přesouvá krev zpět do trávicího traktu,
- podporuje regeneraci, odpočinek a spánek.
- uvolňují se hormony štěstí (serotonin, dopamin), bezpečí a lásky (oxytocin) a metabolizací serotoninu i hormon spánku (melatonin) a zároveň se snižuje hladina stresového hormonu kortizolu. Více o tom, jaké hormony hrají roli při této regulaci, se dočtete brzy na blogu.
➡️ Přesně tuto větev nervového systému aktivuje terapie hloubkovým tlakem. Automaticky, při správném a vhodném působení tlaku. Aniž bychom si to uvědomili. Právě proto působí zátěžové pomůcky uklidňujícím dojmem všech.
I zde platí stejný princip jako při sympatiku – když se soustředíme na dech, můžeme ho pomoci aktivovat i částečně vědomě.
Ale ve většině případů to neděláme – tělo přepíná mezi těmito režimy samo, reflexně, podle podnětů. A čím více uklidňujících podnětů mu dáme, tím snáze se vrátí do rovnováhy.
Za normálních okolností by mělo být naše tělo:
- 60–70 % dne v sympatiku – aktivita, řešení situací, pozornost,
- 30–40 % v parasympatiku – odpočinek, spánek, trávení.
❗ Jenže v dnešní době je většina lidí permanentně ve stresu – tělo je v sympatické fázi mnohem déle a velmi těžko se dokáže přepnout do oddechového režimu.
To způsobuje chronické napětí, únavu, podrážděnost, problémy se spánkem či trávením a v neposlední řadě zhoršení imunitního systému a v konečném důsledku možný rozvoj fyzického onemocnění.
➡️ O tom, jak na tělo ovlivňuje dlouhodobý stres si povíme v samostatném článku.
Proč jsou zátěžové pomůcky tak účinné?
Zátěžové pomůcky (přikrývky, LapPady, límce, pásy…) jsou nefarmakologické nástroje, které:
- aktivují parasympatikus a tím pádem:
o uklidňují nervový systém,
o zmírňují úzkost a stres,
o zlepšují koncentraci a soustředění
o zkvalitňují spánek
o regulují dýchání a srdeční rytmus,
o snižují napětí bez vědomého úsilí.
Tento účinek se děje automaticky, neboť nervový systém reaguje reflexně.
Nezáleží na tom, jestli věříte, že to bude fungovat – tělo odpoví stejně.
💛 Terapie hloubkovým tlakem je návrat k přirozeným mechanismům zklidnění.
Nepotřebujete nic dělat – stačí být přikrytý, objatý, obepnutý.
A váš nervový systém už ví, co má dělat.
Dalším efektem působení hloubkového tlaku je aktivace propriocepce, o které si povíme samostatně.
