Proč dovolit dětem s ADHD „dělat si věci po svém“
Co se dozvíte v tomto článku?
- Co ADHD ve skutečnosti znamená
- Různé projevy ADHD – v dětství, dospělosti a u dívek
- Doporučení pro rodiče, učitele a dospělé s ADHD
- Tipy, jak přirozeně pomoci se soustředěním při ADHD
- ⚠️ Pozor na dopaminovou past
ADHD.
Strašák, o kterém se mluví stále více.
No je to opravdu „nový“ problém, nebo jen lépe rozumíme tomu, co se v mozku děje?
🔹 Co ADHD ve skutečnosti znamená
ADHD je neurovývinová porucha mozku – nikoli výsledek špatné výchovy, ale odlišný vývoj nervové soustavy, který se ve většině případů projeví již v dětství.
S ADHD se rodíme, ale prostředí, ve kterém vyrůstáme, ovlivňuje, v jaké míře se projeví.
Jednou z teorií je rychlejší metabolizace dopaminu – neurotransmiteru, který stojí za motivací, radostí a pocitem naplnění.
Máme-li ho málo, aktivita nás prostě nebaví.
A přesně proto děti (i dospělí) s ADHD těžko udrží pozornost při úkolech, které jim nedodávají dostatek dopaminu – tedy například ve škole, při psaní úkolů nebo v monotónním prostředí.
💫 Dopamin – palivo pozornosti
Dopamin je jako „motorový olej“ pro mozek.
Když se hýbeme, uvolňuje se přirozeně – a to pomáhá regulovat pozornost, emoce i vnitřní napětí.
Lidé s ADHD však tento proces potřebují podpořit intenzivněji, protože jejich nervový systém se reguluje jinak.
Někteří se proto neustále vrtí.
Jiní si koušou rty, točí pramen vlasů, podupkávají nohou, žmolí látku mezi prsty nebo kreslí do sešitu.
Na první pohled to působí jako neklid – ale ve skutečnosti se jedná o formu seberegulace.
Je to způsob, jakým si doplňují dopamin a aktivují nervové dráhy související se soustředěním.
🔹 Jak se ADHD projevuje – v dětství, dospělosti a u dívek
🧩 V dětství
U dětí se ADHD často spojuje s viditelnou hyperaktivitou a impulzivitou.
Jsou neposedné, přerušují, vstávají během hodiny, mají problém dokončit úkol.
Jejich nervový systém je v neustálém pohybu – hledá stimulaci a dopamin.
Ne všechny děti s ADHD jsou však „hyperaktivní“.
Některé působí tiše, zasněně, „jako ve svém světě“.
Jedná se o tzv. nepozorný typ ADHD, při kterém je těžší si všimnout problému, protože dítě neruší okolí, ale jeho vnitřní prožívání je stejně náročné.
🧠 V dospělosti
Mnoho dětí s ADHD „nevyroste“ z diagnózy – jen se mění její forma.
V dospělosti hyperaktivitu často nahrazuje vnitřní neklid, potíže s organizací, únava a přetížení.
Lidé s ADHD jsou často kreativní, empatičtí, rychlí v nápadech, ale mají problém dokončovat projekty, udržet pozornost při nudných úkolech nebo nastavit si hranice.
Někteří si to celé roky kompenzují perfekcionismem, nadměrným výkonem či neustálou aktivitou – dokud nepřijde vyhoření.
A právě tehdy se často zjistí, že se nejedná jen o stres, ale o dlouhodobě neregulovaný nervový systém.
🌸 ADHD u dívek – tichá varianta, která často uniká pozornosti
Dívky s ADHD jsou méně často diagnostikovány, ale ne proto, že by jich bylo méně.
Jejich projevy jsou prostě jiné – jemnější a společensky přijatelnější.
Namísto impulzivity se projevuje zapomínáním, vnitřní úzkostí, přetížením nebo chronickou únavou.
Dívky často maskují své potíže – snaží se „zvládat“, aby zapadly, potlačují impulsy a svou vnitřní roztržitost obracejí dovnitř.
Výsledkem je, že se jejich ADHD často rozpozná až v dospělosti – po letech frustrace, sníženého sebevědomí a nepochopení.
Ne proto, že by měli méně symptomů, ale proto, že jsou naučeny je skrývat.
🔍 Senzorické zpracování a potřeba rovnováhy
Mozek neustále přijímá informace ze smyslů – ze zraku, sluchu, hmatu, čichu, chuti, rovnováhy a propriocepce.
Tyto podněty třídí a kombinuje, abychom reagovali přiměřeně.
Je-li jich příliš mnoho nebo příliš málo, vzniká nerovnováha, která se projevuje nepokojem, frustrací nebo únavou.
Tělo si proto hledá způsob, jak se zregulovat – přes pohyb, tlak, rytmus či dotek.
A právě tady mají své místo senzorické pomůcky.
Doporučení pro rodiče, učitele a dospělé s ADHD
Pohyb, žvýkání, podupkávání či neustálé hraní si s předměty – vše, co se na první pohled jeví jako rušivé chování – může být ve skutečnosti způsob, jakým se tělo reguluje.
Proto bychom tyto projevy neměli potlačovat, ale učit se je vnímat jako součást procesu soustředění.
➡️ Rodiče:
Dovolte dětem hýbat se při učení – mohou se houpat na balanční pomůcce, stát u stolu, používat míč, mít v rukou fidget hračku nebo použít zátěžovou pomůcku.
Pokud se dítě může pohybovat přiměřeně, uvolní napětí a udrží pozornost déle.
➡️ Učitelé:
Zkuste se podívat na „vrtivé“ chování jinak.
Dítě, které se hýbe, nemusí být nepozorné – právě naopak, takhle si pomáhá soustředit se.
Zvolte kompromis – dovolte mu pohyb, který neruší ostatní: míč, balanční podložka, „houpačka na nohy pod lavicí“, zátěžový pás na kolenou, LapPad, měkký předmět do ruky nebo krátké přestávky mezi úkoly.
➡️ Dospělí s ADHD:
Pokud máte pocit, že bez drobných pohybů neumíte „vydržet v klidu“, není to slabost – je to signál, že Vaše tělo potřebuje stimulaci.
Zkuste místo nevědomého ťukání do stolu zvolit vědomou aktivitu: hmatový míček, fidget hračka, zátěžový límec, krátká chůze nebo senzorický dotek textilie.
Pomáhají Vašemu mozku udržet rytmus a rovnováhu.
🧠 Pochopení namísto napomínání.
Pokud dětem (nebo sobě) umožníme tyto přijatelné způsoby regulace i během aktivity,
získáme klidnější, soustředěnější a spolupracující prostředí – ve škole, doma i v práci.
🧩 Senzorické pomůcky – tiší spojenci nervového systému
Jsou navrženy tak, aby tělu poskytly to, co mu chybí: dotek, tlak, odpor, rytmus nebo pohyb.
Pomáhají uvolnit napětí, zvýšit pozornost a podpořit vnitřní pocit stability.
Zátěžová přikrývka
Zklidňuje tělo i mysl prostřednictvím hloubkové tlakové stimulace.
➡️ Spouští uvolňování serotoninu a oxytocinu – hormonů klidu a důvěry.
LapPad a zátěžový Pás
Při učení, práci nebo terapii dává mozku signál: „Jsi tady, jsi v bezpečí.“
➡️ Méně vrtivosti, více koncentrace.
Zátěžový límec
Pomáhá při únavě či stresu.
➡️ Aktivuje parasympatikus – systém klidu a regenerace.
Fidget hračky, antistresové míčky
Nejsou dětinské – jsou neurologicky funkční. Pomáhají udržet mozek v mírné aktivaci dopaminu a tím podporují soustředění a koncentraci.
Balanční pomůcky – míče, podložky, houpačky na nohy
Podporují vestibulární stimulaci, tedy vnímání pohybu a rovnováhy.
➡️ Pomáhají odbourávat přebytečnou energii, snižovat napětí a zlepšují schopnost regulovat pozornost během sezení nebo učení.
Žvýkací pomůcky
Podporují orofaciální stimulaci, zklidňují a zlepšují fokus.
Odmítání některých jídel u dětí často nesouvisí s chutí, ale s texturou – tedy se senzorickým zpracováním.
⚠️ Pozor na dopaminovou past
Lidé s ADHD mají vyšší sklon k závislostem.
Ne proto, že by byly „slabší“, ale proto, že jejich mozek hledá dopamin intenzivněji.
Rychlé podněty (sociální sítě, hry, videa) přinášejí okamžitý efekt,
ale přirozené zdroje dopaminu – pohyb, hmat, rytmus, dotek – jsou přetrvávající a zdravé.
Dnes jsme vizuálně a sluchově přestimulováni, ale hmatově a pohybově podstimulováni.
A právě tady je úkol senzoriky – vrátit tělo zpět do rovnováhy.
Ne ticho, ale rovnováha
Cílem není umlčet pohyb, ale najít rovnováhu mezi vnitřním napětím a vnějším světem.
Pro někoho to znamená tanec, pro jiného objetí, pro dalšího ticho pod přikrývkou.
Každé tělo potřebuje jinou formu stimulace – důležité je poslouchat ho, ne ho krotit.
Jak si vytvořit senzoricky vhodné prostředí
To, co funguje v terapii, můžeme přenést také do domácího prostředí.
Jednoduché senzorické podněty – barvy, světlo, zvuk, vůně, dotek – dokáží ovlivnit nervový systém více, než si uvědomujeme.
V dalším článku se podíváme na to, jak si doma vytvořit senzorický koutek inspirovaný principy Snoezelenu – prostoru, kde se tělo i mysl učí znovu dýchat, zpomalovat a cítit.
💛 Senzorické pomůcky nejsou módním trendem, ale mostem mezi tělem a nervovým systémem.
Ne ticho za každou cenu, ale klid, který přichází zevnitř.
Nidu® – když jemný tlak přináší soustředění a klid.
Sdílejte tento článek a pomozte nám šířit osvětu o ADHD.
