Jak funguje terapie hloubkovým tlakem?
Když si přitiskneme k tělu plačící dítě nebo když dítěti foukáme na ránu a držíme ho za ruku. Když se objímáme s partnerem, s přáteli po náročném dni nebo smutné zprávě. Když v sobotní ráno zůstaneme déle ležet zababuchaní pod těžkou babiččinou dekou… V každém tomto případě praktikujeme terapii hlubokým tlakem. A aniž bychom si to uvědomovali, má to pokaždé uklidňující účinky.
Co se vlastně děje? Proč nás jemný, pevný tlak uklidňuje?
Náš autonomní nervový systém (ANS) kontroluje automatické funkce těla, které nejsou podvědomě ovládány vůlí, jako například trávení, dýchání, srdeční rytmus a krevní tlak. Funguje na sympatické fázi a parasympatické fázi. Tyto dva systémy pracují v protikladu a pomáhají udržovat rovnováhu v těle.
Sympatický nervový systém aktivuje bojovou nebo útěkovou odpověď v případě nebezpečí nebo stresu. To znamená, že zvyšuje srdeční rytmus, dýchací funkce a krevní tlak, aby se zvýšila energie a reakční schopnost těla.
Parasympatický nervový systém naopak pomáhá udržovat klid a odpočinkový stav těla. Aktivuje trávicí systém a pomáhá snižovat srdeční rytmus, dýchací funkce a krevní tlak, aby se tělo mohlo regenerovat a zotavit se.
Tyto dva systémy spolupracují, aby udržely optimální rovnováhu v těle a reagovaly na různé situace, které se vyskytují v běžném životě. Pokud je autonomní nervový systém narušen, může to vést k různým zdravotním problémům, jako jsou například vysoký krevní tlak, záchvaty paniky nebo trávicí obtíže.
V současné hektické době jsme v sympatické fázi mnohem déle, než je zdravé. Mnoho lidí má problém „přepnout“ se do parasympatické fáze a dostat se do pohody a relaxu, což má obrovský dopad na zdraví a samotnou existenci. Způsobuje to například vysoký krevní tlak, nekvalitní spánek a časté probouzení, protože lidé mají v krvi mnohem více stresového hormonu kortizolu – hormonu, jehož úkolem je mimochodem nás ráno probudit.
A teď se dostáváme k terapii hloubkovým tlakem.
Když působíme na tělo nebo jeho části rovnoměrným, pevným a mírným tlakem, stimulujeme podkožní receptory tlaku. Tento tlak vyvolává v centrální nervové soustavě řetězovou reakci, tělo přechází do parasympatické fáze a začínají se vylučovat hormony štěstí – neurotransmitery dopamin a serotonin. Ty pomáhají regulovat některé mozkové funkce, náladu, emoce, motivaci a stimulují části mozku, které jsou zodpovědné za vytváření melatoninu – hormonu, díky kterému spíme.
Pokud terapii hloubkovým tlakem praktikujeme pravidelně, přispíváme tím ke:
- Snížení úzkostí
- Pocitům štěstí, vyváženějším emocím a dobré náladě
- Vyšší koncentraci
- Hlubšímu a kvalitnějšímu spánku
- Snížení počtu záchvatů
- Zlepšujícím se sociálním interakcím, snižování sebevražedných tendencí a také citlivosti na dotek – zejména u lidí s poruchami senzorického zpracování.
Takže stimulace tlakem funguje na každého?
Ano. Hloubková stimulace tlakem vyvolává chemický proces v našem těle a ten má vždy stejný průběh. Každý člověk však má jinou potřebu intenzity či formy tlaku. Proto na trhu existují různé pomůcky a různé techniky, jak s nimi pracovat.
Účinky pevného a rovnoměrného tlaku už dnes potvrzuje řada vědeckých studií. Jednou z nich je i studie Bezpečnost a terapeutické účinky hluboké tlakové stimulace pomocí zatížené přikrývky z roku 2008 od pětice akademiků z různých prestižních amerických univerzit, která potvrdila, že terapie hlubokým tlakem použitím zátěžových přikrývek snižuje stres, zvyšuje pocit bezpečí a pokoje. Přední osobností v této oblasti byla Dr. Anna Jean Ayres, která položila základy prvních vědeckých studií o účincích hloubkové stimulace tlakem. Mary Temple Grandinová (americká akademička s diagnostikovaným autismem) dokonce vynalezla stroj na objetí.
Základem je začít pomalu a s mírou
V každém případě platí, a studie toto tvrzení potvrzují, že na zátěžovou přikrývku je potřeba si zvykat postupně. Nejdříve ji vyzkoušejte během dne, například při odpoledním relaxu nebo spánku. Někteří lidé si na zátěžové přikrývky zvyknou okamžitě, zatímco jiní ji mohou začít pohodlně používat až po delší době. Pokud nevydržíte mít přikrývku na sobě během celé noci, zkuste se před spaním přikrýt alespoň na 20-30 minut. Nebo si přikryjte pouze určité části těla, jako například pas nebo nohy.
V posteli si udělejte z přikrývky oporu. Efekt tzv. uzemnění a ohraničení nervový systém uklidňuje. Dopřejte si alespoň 15 dní na testování, aby si organismus na přikrývku zvykl.
Lidem, kteří žijí dynamický život, doporučujeme používat zátěžovou funkční přikrývku i během dne, například při odpoledním relaxu nebo spánku.
Jak z hloubkové terapie tlakem vyždímat maximum?
V případě zátěžových přikrývek je klíčové vybrat si ne jen „nějakou“ zátěžovou přikrývku, ale opravdu funkční přikrývku. A hlavně s správnou váhou. Všeobecné doporučení, že přikrývka by měla vážit 10% vaší hmotnosti, neplatí. Proč to neplatí a hlavně jakou vhodnou váhu zvolit, aby vám přikrývka skutečně sloužila a nebyla zaprášená na dně skříně, se dočtete v článku Barbara Balla, terapeutka osob s autismem: Zátěžová přikrývka byla zlomovým bodem.
